Jak přežít Ugandu: Manuál pro váš imunitní systém a zdevastované úspory
Čím vším se musíte napíchat aby Vás vůbec pustili přes hranice ?
Počítat do pěti umí skoro každý a internet je přecpaný oficiálními návody. Ale buďme k sobě upřímní: suchá teorie na síti je nuda. Správný dobrodruh raději sáhne po syrové realitě a otestovaných zkušenostech od jiného blázna, který už pro vás prozkoumal slepé uličky ugandského systému.
Některé vakcíny zkrátka neokecáte. Jestli patříte do fanklubu odpíračů očkování, na Ugandu rovnou zapomeňte a kupte si raději lístek na Mácháč. Něco už sice v sobě z minulých výprav kolovat mám, ale ten malý žlutý sešitek s razítkem proti žluté zimnici je tu cennější než pas. Bez něj máte téměř stoprocentní jistotu, že vaše ugandské dobrodružství skončí hned u první letištní přepážky, kde z vás celník udělá nežádoucího biologického imigranta.


Žlutá zimnice patří do těch povinných očkování ale doporučení je na dalších xy vakcín, které by se Vám mohli hodit. Já se vždy snažím držet trochu při zemi abych nebyla jak jaderná elektrárna.
Za mě rozhodně doporučuji takovou tu klasiku jako je břišní tyfus- ten jsem si musela doplnit, protože se přeočkovává každé tři roky a moje poslední vakcína byla v roce 2022 když jsem letěla na Kostariku. Na platnost vakcín všeobecně si dát určitě pozor.
Zapomenout nesmíme ani na žloutenky A a B. Tyhle suvenýry jsem si pořídila ještě za mých starých dobrých časů v Londýně, kde jsem do sebe nechala vpravit udržovací dávku se zárukou na deset let. Moje krevní skupina je teď pravděpodobně čistá chemie. Každopádně díky téhle britsko-africké kombinaci vakcín jsem proti všemu žlutému chráněná tak dokonale, že bych mohla bez obav pít vodu z kaluže.
Pak je tu tetanus. To je sice očkovací klasika ze základní školy, ale taky nejčastější adept na propadnutí. Desetiletý rozestup je totální psychologická past. Člověk zapomene, kam si dal klíče od bytu, a oni po nás chtějí, abychom si pamatovali dekádu staré rande s obvoďákem. Pokud tápete a vaše poslední vzpomínka na tetanus splývá s érou devadesátek, nezoufejte. Doktoři mají pro tyhle případy slabost a rádi z vás udělají pokusného králíka s čerstvou dávkou.
Spousta cestovatelů si pro klid v duši nechává píchnout i vzteklinu. Já se téhle jehle úspěšně vyhýbám už několik let, i když si s tou myšlenkou každý rok pohrávám jako s novoročním předsevzetím. Přitom to není jen záležitost Afriky. Stačí taková Asie, která je doslova přecpaná pouličními psy a agresivními opicemi. Ty potvory vás stačí jen vteřinově škrábnout a máte zaděláno na solidní průser. A vzhledem k tomu, že už mám z minula trauma ze šimpanze, který mi asistoval při kakánku..no, co vám mám povídat :)
Příběh ze života: Když jsem tenkrát doletěla na Kostariku, na jednom ubytování mi říkali, že tam byla jedna holčina z Evropy, která si hrála se štěnětem, které jí škráblo. Bohužel neměla vakcínu na vzteklinu a zemřela.
Alfa a omega výbavy? Antimalarika. Jelikož očkování neexistuje, na krátkou cestu je to povinnost. Já už je jednou měla, ale tentokrát to zkouším na divoko. Brát je dlouho je totiž zdravotní očistec a finančně bych si musela vzít hypotéku. No na něco si jí zřejmě vzít v mém životě musím že.

Tady jsem pro pobavení přidala Alexina. Neplakal, tak dostal po včeličce i diplom.

Každý strůjcem svého štěstí a své imunity. Rizika si musíte spočítat sami a nikdo vás do očkovacího centra nedotáhne násilím. Rady ostatních jsou sice fajn, ale finální verdikt je na vás. A abyste věděli, do čeho finančně šlapete, tady je rychlý přehled toho, kolik tyhle injekce stojí. Spoiler: levné to není.
Žlutá zimnice-Jedna dávka/ cca 1900,-
Břišní tyfus- Jedna dávka/ cca 1700,-
Žloutenky A+B- Kombinace/ jedna dávka 2100,- (jsou potřeba 3 dávky)
Tetanus- U obvodního lékaře zdarma
Vzteklina-jedna dávka/ cca 1600,- (jsou potřeba 3 dávky).
Antimalarika- cca 1200,-/balení 12 tablet
Pozn. Některé pojištovny přispívají ročně cca 1000,- ročně na cestovní pojištění, mě VZP proplatila příspěvěk asi do dvou dnů.
Při psaní tohoto článku se bohužel vyskytla nová hrozba a to je EBOLA v sousedním Kongu. Momentálně mám informace od Isaaca, že situace je plně pod kontrolou ale jak to bude v době mého odletu nedokáže asi nikdo odhadnout. Už mi to ale přijde jako špatný vtip. Prvně to byl Trump a jeho vymazaná hlava jak pečící forma na bábovku se rozhodli, že začnou válku s blízkým východem. Tedy můj let přes Katar je stále v ohrožení a teď zase ebola ?
Ebola se nepřenáší vzduchem, jako třeba Covid. Je to přenosné tělními tekutinami, jako je krev, sliny, sperma a pot. Snad je to přenosné i z oblečení dle mého průzkumu a na tento typ eboly NENÍ žádný lék ani vakcína. Smrtelnost je 70-90%.
Nezbývá než začít posílat prosebné dopisy do nebe, aby se tenhle domeček z karet nezhroutil. Pokud neodletím, mám regulérní problém. Výpověď v práci vyřízená, nájemní smlouva u konce – gratuluji si, jsem oficiálně pracující bezdomovec na volné noze. Celá moje budoucnost se smrskla do jednoho palubního lístku, který teď kvůli globálnímu blázinci solidně hoří. Drze doufám, že vesmír má prostě jenom divný smysl pro humor.
Kolik stojí ugandský luxus? Ceny bydlení, jídla a kapesného do začátku
Finanční okénko: Při první cestě do Ugandy jsem měla budget jako ropný magnát a s penězi rotovala jako při hazardu v Dostizích a sázkách, když skupujete fialového Napoliho. Chtěla jsem prostě podpořit místní, co dělají za pár drobných. Výsledkem mého záchvatu štědrosti byl protočený milion-jen na dýškách. Naštěstí jenom ten ugandský, takže jsem se sice chvíli cítila jako šejk. Ještěže jsem měla zpáteční letenku do Prahy, jinak bych musela asi stopem.
V Ugandě se platí ugandským šilinkem, který je v přepočtu na naše 0,0056 czk. Aby se nám to lépe počítalo, budeme zaokrouhlovat a 10.000 šilinků budeme přepočítávat jako 60,-.
Skoro všude vám vezmou i americké dolary. Ale rovnou počítejte s tím, že vás místní směnárníci a trhovci při přepočtu kurzu natáhnou jak gumu od starejch tepláků. Pokud nechcete sponzorovat ugandskou ekonomiku víc, než je nutné, zelené bankovky nechte raději schované a při první příležitosti si je proměňte na místní měnu.
Když jsem byt podepisovala, měla jsem o něm asi tolik informací, jako o složení ugandského párku. Určitě by se dal sehnat menší kutloch za lepší peníze, ale tahle velikost se bude nakonec skvěle hodit, až dorazí kamarádi z Česka. Celá tahle sranda mě stojí 8 000 Kč měsíčně včetně energií – což je cena, za kterou by vám v Praze nepronajali ani krabici od lednice. Byt jsem si zatím předplatila na 6 měsíců-v případě, že budu chtít zůstat déle, tak budu prodlužovat.
Další velice důležitá položka a ne dvakrát levná je pojištění. Vzhledem k tomu, že Uganda je řekla bych u všech pojištoven v oranžové zoně, což znamená určitě riziko pro vycestování, tak se při pojistce trochu prohnete.
Co se týká pojištoven, tak jsem si opravdu dala záležet a nakonec to vyhrála ERV po novu Ergo. Moje pojistka, kde jsem zvolila zlatou střední cestu činí 25.000,-. (zatím pojištuji na 9 měsíců). Ještě jeden drobný detail: pojišťovny daly od Eboly ruce pryč a hodily ji do výjimek. Když vás to v Ugandě sejme, pojišťovák vám zvedne palec nahoru a popřeje hezký zbytek věčnosti. Je to zkrátka jednosměrná letenka pod drn, takže plán "hlavně neonemocnět" dostává úplně nový rozměr.
Vízum- Otázka vízového režimu vyžaduje pečlivé plánování. Klasické jednovstupové turistické vízum vyjde na cca 1 000 Kč a platí tři měsíce, což plně vyhovuje standardním itinerářům. Moje cestovní plány však zahrnují i přejezdy mimo hranice Ugandy. Abych se vyhnula opakovanému placení poplatků za nový vstup při každém návratu do země, musím zažádat o specifický typ víza, který umožňuje opakovaný přechod hranic.
Pokud plánujete delší cestu s itinerářem zahrnujícím více zemí, doporučuji zažádat o Východoafrické turistické vízum. S tímto dokumentem můžete opakovaně přejíždět mezi Ugandou, Rwandou a Keňou. Upozorňuji však, že Tanzanie součástí této dohody není. Pokud plánujete vstoupit i na její území, musíte si její vízovou povinnost splnit zcela samostatně.
Myslete na to, že po návratu domů musíte z něčeho žít, takže finanční rezerva je svatá. Naštěstí mě můj ex naučil jednu zásadní věc – syslit peníze na horší časy. Je to jediný užitečný suvenýr, který mi po něm zbyl. Tahle finanční disciplína teď v mé mysli hrdě trůní hned vedle té totální hořkosti, kterou cítím pokaždé, když si na něj vzpomenu. Díky za ty prachy, ty kluku jeden ušatá!
Podtrženo, sečteno: Na kolik mě celá tahle sranda vyjde?
- Pojištění- 25 tisíc (na 9 měsíců)
- Byt- 48 tisíc (na 6 měsíců)
- Kapesné- 60.000,- (na 6 měsíců)
- Očkování- 14.700,-
- Vízum- 1000-2000,- (na 3 měsíce)
- Peníze na návrat- 100.000,-
Celkem můj rozpočet v tuto chvíli cca činí : 250.000,- Jednoduše řečeno, čtvrt koule.
Touto finální sumou dává mé bankovní konto oficiální sbohem a šáteček. Vsadila jsem sice všechno na jednu kartu, ale nelituju ani jedné koruny. Afrika volá a moje peněženka pláče – a přesně tak to má správný dobrodruh mít!